Nádobí si myje každý sám
Hory
Jet na výlet do Jeseníků nebo na Kralický sněžník je vždycky radost. To je jasný, ale přijet tady do okolí na úplně pohodovou svatbu, to je pak teprve paráda!
Svatba Terky a Lukáše byla na skautské hájence v lese na půl cesty mezi Šumperkem a Králíky, na kopci, skoro bez signálu, tam kde je prostě dokonalý klid. Většina svatebčanů sem jezdí pravidelně už několik let na nejrůznější společné akce, takže k hájence měli všichni už dlouho osobní vztah. Vždycky je fajn, když místo svatby má pro vás nebo pro vaše hosty nějaký konkrétní význam a cítíte se tam jako doma. Najednou do sebe všechno začne dokonale zapadat.
Přijel jsem na místo až někdy v jednu hodinu odpoledne a vůbec bych neodhadl, že tady bude za chvíli svatba. Teprve přijížděli další kamarádi nevěsty a ženicha, stavěly se stany, umývalo nádobí, připravovala jednoduchá výzdoba, dovezly se židle a stoly. Společně s Terkou a svědkyní jsem pomohl vybrat ideální místo na obřad, udělali jsme slavobránu a šli na pivko.
Symbolický obřad
Obřad byl až okolo páté a byl jen symbolický, tak ani nevadilo, že jsme ho nestihli přesně na minutu. Úředníkům se do lesa nechtělo a tak musel nastoupit kamarád, který udělal pro Terku a Lukáše obřad po svém. Skutečný civilní obřad na úřadě si vyřídili pár dní předem. Toto bývá čím dál častější řešení když vám úřady nechtějí vyjít vstříc, nebo prostě jen chcete mít svatbu víc kamarádskou. Moc se mi líbil taky nápad, že na “svatební protokol” se jako svědci podepsali úplně všichni zúčastnění. Taková symbolická drobnost, ale právě o tom by svatby měly být.
Štrůdl a maso
Soutěž o nejlepší štrůdl jsem tentokrát nevyhrál, ale příště nemáte šanci!
Každý host kromě štrůdlu přivezl i něco na gril. Tak potom stačilo sebrat si pod stromem jeden z grilů, roztopit si ho a udělat si maso nebo zeleninu podle chuti. Odpoledne nebo v noci, jak se vám chtělo.
Nekončící kolečko pivo-víno-rum-kafe-čaj-voda-pivo-víno-rum jsme ekologicky popíjeli pořád z jednoho hrnečku, který jsme si každý museli hlídat a semtam opláchnout v kádi za rohem. Prostě jako někde na táboře.
Když jsem pozdě v noci odcházel od táboráku spát na půdu hájenky, měl jsem pocit že takový den by nikdy neměl skončit. Tak to na svatbě prostě má být.
Svatby v lesích
Hledáte svatebního fotografa pro takovou pohodovou lesní svatbu? To by se vám mohl hodit i svatební fotograf do deště. Svatby v lesích mám moc rád, ještě když to není jen hotel u lesa, ale rozhodnete se využít přírodu úplně naplno.
Od července 2015 jsem měl tu čest dokumentovat více než 170 svateb a kromě focení rád pomáhám i s plánováním. Páry, které fotím jsou jedinečné, ale mají často společné vlastnosti. Upřednostňují čas strávený se svými blízkými před dlouhým pózovaným focením, někdy jsou stydliví a necítí se pohodlně, když jsou ve středu pozornosti. Mnozí mají zájem o umění, někdy i o fotografování a architekturu. Vždy se snažím aby focení probíhalo nenuceně, zábavně, na pohodičku.
Viděli jste můj blog?
Připravil jsem pro vás několik článků o svatbách, o focení, o tom jak si tohle všechno skvěle užít. Pro svatby na Vysočině vybírám především tyto blogy:
