Licencování svatebních fotografií dodavatelům

Licencování svatebních fotografií dodavatelům
 

Focení svateb je krásná práce, ale také se za ní skrývá spousta neviditelného úsilí – nejen při focení, ale i při úpravách, komunikaci a v neposlední řadě i ochraně vlastní tvorby a dlouhodobého budování značky nebo portfolia.

V Česku často opomíjeným tématem je licencování fotografií dalším svatebním dodavatelům. S neoprávněným využitím fofografií ke komerčním účelům se všichni setkáváme téměř nonstop a je chyba, že to skoro nikdo neřeší. Je pochopitelné, že naši klienti se v tomto neorientují, mají svatbu většinou poprvé a tohle nemusí být jejich starost. Profesionální svatební dodavatelé už by ale mohli mít o něco víc respektu, znát zákony a nezkoušet krádeže fotek schovat za nevědomost. Pojďme všichni společně tyhle věci trochu narovnat.

Co to vlastně znamená?

Jako fotograf jsi automaticky autorem a držitelem autorských práv ke svým fotkám. Když odevzdáš svatební galerie novomanželům, dáváš jim tím nevýhradní licenci k osobnímu užití – tedy sdílení s rodinou, na sociálních sítích, tisk do alba apod. Ale ne ke komerčnímu použití. Je dobré toto jasně definovat ve smlouvě a řešit už před svatbou, ale i při focení bez sepsané smlouvy jsi stále autorem a držitelem autorských práv.

A právě tady narážíme na situaci, kdy květinářka, koordinátorka, vizážistka nebo třeba svatební místo budou chtít fotku použít – ideálně hned a nejlépe bez uvedení autora.

Proč to řešit licenčně?

• Protože jsi do focení vložil čas, zkušenosti i vybavení. Možná už máš nějakou značku, pověst, styl, někam směřuješ a to vše má větší cenu než jen to vybavení, které všichni vidí a umí si ho spočítat.

• Protože se jedná o komerční použití – tedy využití fotky za účelem propagace cizí značky. Oni díky fotkám získají další práci a vydělají víc peněz. Přejme jim to, rádi pomůžeme žejo.

• A protože fotografie často zachycují konkrétní lidi, a ty musíš respektovat jejich právo na ochranu osobnosti – souhlas novomanželů je tedy nezbytný.


Co můžeš jako fotograf dělat?

  1. Jasně definuj, že fotky slouží k osobnímu užití – třeba ve smlouvě nebo v ceníku.

  2. Vytvoř jednoduchý licenční ceník pro dodavatele.

  3. Upozorni, že použití fotek podléhá souhlasu novomanželů – u fotek, kde jsou jasně rozpoznatelní.

  4. Aktivně vzdělávej své okolí, mluv o tom s dodavateli už na svatbě, neboj se je upozornit, že něco není vždy v pořádku.

  5. Při posílání fotek přidej vždy jednoduchou licenci, třeba jen jako odstavec v e-mailu.


Orientační ceník použití svatebních fotografií pro dodavatele

Sociální sítě s uvedením autora, bez placené propagace - zdarma

Web s funkčním odkazem na autora - zdarma

Sociální sítě a web bez uvedení autora - 2000Kč

Sociální sítě s placenou propagací (1 rok) - 5000Kč

Tištěná reklama – banner na veletrh - od 5000Kč

Tištěná reklama – magazín, leták, vizitka - 3000Kč

Cena licence je orientační a vztahuje se na přiměřenou sérii fotografií (cca do 10 snímků z jedné události). V případě většího objemu fotografií je možná individuální dohoda.

Obecně pro licence platí, že se liší podle doby trvání využití fotografií, území pro které platí (ČR, EU, svět), rozsahu a typu média, případně podle rozpočtu reklamní kampaně. U svateb mi dává smysl držet se s cenami výrazně níž než u běžné komerční fotografie. Pokud fotíš luxusní a mezinárodní svatby, určitě se neboj trochu přitvrdit, naopak pokud na svatbách potkáváš hlavně lokální dodavatele a půlku věci si dělá nevěsta sama s kamarádkama, moc to hrotit nebudeš. Pořád je hlavní dobrý pocit.

Je taky naprosto v pořádku bavit se o barterové spolupráci, možná ti větší radost udělá dort k narozeninám, než pár tisíc v hotovosti, stačí se správně domluvit. Stejně tak, pokud tě někdo aktivně doporučil na focení té konkrétní svatby (typicky agentura, kameraman), tak bude fér se odvděčit a být při licencování benevolentnější. Však chceme být pořád všichni kamarádi.


Jak komunikovat s dodavateli

Nejde o to jim „zakázat“ použít fotky. Naopak – když to udělají férově, je to pro tebe skvělá forma propagace. Ale stejně jako jejich práce má hodnotu, i ta tvoje si zaslouží respekt. V praxi často stačí napsat:

„Rád vám fotky poskytnu – buď s uvedením mého jména (v dnešní době vždy musí jít o klikací odkaz, ne obyčejný text), nebo se můžeme domluvit na licenci bez uvedení autora, zde je stránka s praktickými informacemi: malinaphoto.cz/licence

Závěr

Licencování u svateb není o tvrdé ochraně fotek za každou cenu. Je to spíš nástroj, jak jasně nastavit pravidla hry a chránit si svoji práci. A taky jak naučit ostatní, že fotografie mají hodnotu – nejen uměleckou, ale i komerční.

Pokud jsi fotograf a ještě jsi na licencování nemyslel, začni klidně jednoduše – krátkou poznámkou v ceníku nebo ve FAQ na webu. Přidávej informace o správném využití fotografií do emailů… Uvidíš, že se to postupně začne fungovat.

 

Co dělat, když své fotky objevíte tam, kde nemají být?

Občas se stane, že někdo z dobré vůle pošle vaše fotky dál — například nevěsta fotografii svých šatů návrhářce, která ji hrdě nasdílí na svůj Instagram. Pokud je to sociální síť a je uveden autor, většinou stačí přátelsky napsat, poděkovat a navázat kontakt, ono vlastně není co řešit, pokud stejně jako já souhlasíte s licencí zdarma při uvedení autora.

Je ale dobré navázat kontakt a připomenou další možnosti a podmínky.

Jiná liga je, pokud svou fotku bez souhlasu uvidíte ve velkém rozměru na veletržním baneru (třeba 1x2 metry) – to už je regulérní komerční využití.

1. Vyfoťte si důkaz (ideálně včetně celkového záběru a detailu).

2. Kontaktujte firmu písemně a slušně, ale jasně: že jde o neoprávněné užití chráněného díla a že požadujete narovnání situace.

3. Ideálně nabídněte možnost dodatečné licence za příslušnou sazbu – předejdete tím zbytečnému napětí a možnému právnímu sporu.

4. Pokud firma nereaguje nebo odmítá, můžete se obrátit na právníka specializovaného na autorské právo. Následovat bude pravděpodobně předžalobní výzva, k licenci se připočtou vaše náklady na advokáta, odhadce apod. ale zde už je to vše na právníkovi.

Pamatujte – většina lidí si vážně neuvědomí, že tímto porušují vaše práva. Často to není zlý úmysl, jen neznalost. Ale právě proto je dobré mít pravidla dopředu jasně daná a být aktivní v komunikaci.